Anketa

1. Úvodní slovo
2. Farmaceutická péče - základní dokument pro obor lékarenství
3. Deprese a antidepresiva

Úvodní slovo

Vážení a milí kolegové,
v úvodu tohoto čísla bych se s Vámi ráda podělila o myšlenky, týkající se nového pojetí lékárenství tak, jak je požadováno na různých mezinárodních fórech. Zcela otevřeně lze konstatovat, že pro české lékárenství se nejedná o nové pojetí. Měli bychom si uvědomit, že nejen pacienti, ale i naši profesionální kolegové lékaři, nás budou hodnotit podle poskytovaných služeb v lékárnách. To je to viditelné. Laická veřejnost nemá představu o tom, co se pod pojmem farmacie skrývá. Základem pro profesionální úroveň farmacie je vždy kvalita pregraduálního studia. Znamená to, jakým způsobem jsou připravováni potenciální adepti naší profese. Objektivně lze říci, že pregraduální studium v České republice bylo na světové úrovni. A věřme, že nezaostalo. Alespoň tak zní hodnocení kolegů ze skandinávských zemí, kteří měli možnost spolupracovat s naší fakultou v 70. a 80. letech. Mimo jiné Švédsko, Dánsko, Finsko jsou v současnosti velice vyhledávanými pracovišti kolegy z USA, protože mají vedle Austrálie nejlépe rozvinuté lékárenství jak v oblasti teorie, tak i praktické aplikace.

V roce 2000 proběhl ve Finsku světový kongres, Social Pharmacy. Bylo ctí, že naše katedra (viz níže) byla vybrána, aby prezentovala českou školu lékárenství. Další dvě byly z Austrálie a Švédska. Pro celkový obraz byla uvedena charakteristika USA školy v oblasti lékárenství. A právě zde odeznělo ono hodnocení a uznání české farmacie. Je zajímavé, že všechny trendy, ke kterým se směřuje v současnosti, byly založeny a na vysoké úrovni rozpracovány právě Katedrou organizace a řízení FaF UK pod vedením Prof. Solicha. Dispenzační minimum, piktogramy, problematika compliance, komunikace, zdravotní výchova (health promotion), to jsou oblasti, které jsou dnes celosvětově v popředí zájmu. Není potřebné zdůrazňovat, že klinická farmacie se stává základní disciplínou pro farmaceuty i tzv. první linie v důsledku změn požadavků na farmaceuty. Je více než žádoucí, abychom se zamysleli, jakým způsobem si v našich podmínkách představujeme další vývoj lékárenství. Po roce 1989 docházelo k porovnávání jednotlivých systémů a hledání modelů vhodných pro naše zdravotnictví, včetně akceptování požadavků EU. Ano, je důležité, abychom byli schopni akceptovat a začlenit ty elementy, které jsou užitečné a přijatelné v našich podmínkách. Jestliže zhodnotíme situaci v jednotlivých státech EU, 1 mostí i pro nás, farmaceuty. A to ve všech oblastech. Jedině tak můžeme deklarovat svoji připravenost mít zodpovědnost za farmakoterapii naší populace. A zcela na závěr si vzájemně popřejme, abychom s konečnou platností pochopili, že je nezbytná ona sounáležitost, z které pro naši profesi vyplývá schopnost strategie. Myslím, že to jen onen nejdůležitější element, který bychom měli co nejdříve začlenit. Musíme se naučit vážit si jeden druhého. Jiné zájmy má majitel lékárny, zaměstnanec lékárny, nemocniční lékárník nebo vysokoškolský učitel. Ten, kdo měl možnost projít během svého života několika oblastmi farmacie, to lépe pochopí. Vzhledem k tomu, že jsem tuto možnost měla, chápu a snažím se porozumět názorům ostatních. Nicméně jedno mi skutečně chybí a to, že nejsme tolerantní a nemáme úctu jeden ke druhému. Nedivme se, že jsme pak snadno přehlíženi a neprosadíme své zájmy. Rozhovory s našimi představiteli farmacie v předešlých číslech by měly napomoci pochopit a zanalyzovat naši situaci. pak navzdory platnost směrnic pro jednotlivé oblasti farmacie vidíme, že každý stát, byť se snaží začlenit EU směrnici, má vlastní vývoj v důsledku odlišné kultury. Z finančních důvodů lze předpokládat, že zejména administrativa lékové politiky (registrace nových léků) bude centralizovaná.

Co lze považovat za nejdůležitější v současnosti, jakým směrem bychom se měli ubírat. Základním předpokladem je, aby naše pregraduální studium bylo s citem postupně reformováno, na základě skutečných potřeb a požadavků kladených na farmaceuta. Reforma pregraduálního studia je požadována v současnosti ve všech EU státech. Evropská asociace farmaceutických fakult (EAFP) hledá způsob, jak napomoci tomuto procesu. Pro lékárníka platí jednoznačně musí ovládat ono ARS FARMACEUTICA. Zjednodušeně řečeno odborné informace vhodně předat konkrétnímu pacientovi. Dobré komunikační schopnosti v psycho?sociálním kontextu ve vztahu k pacientovi jsou základním předpokladem. Profesionální vystupování zdravotnického pracovníka by mělo být samozřejmostí i pro nás, farmaceuty. A to ve všech oblastech. Jedině tak můžeme deklarovat svoji připravenost mít zodpovědnost za farmakoterapii naší populace.

A zcela na závěr si vzájemně popřejme, abychom s konečnou platností pochopili, že je nezbytná ona sounáležitost, z které pro naši profesi vyplývá schopnost strategie. Myslím, že to jen onen nejdůležitější element, který bychom měli co nejdříve začlenit.

Musíme se naučit vážit si jeden druhého. Jiné zájmy má majitel lékárny, zaměstnanec lékárny, nemocniční lékárník nebo vysokoškolský učitel. Ten, kdo měl možnost projít během svého života několika oblastmi farmacie, to lépe pochopí. Vzhledem k tomu, že jsem tuto možnost měla, chápu a snažím se porozumět názorům ostatních. Nicméně jedno mi skutečně chybí a to, že nejsme tolerantní a nemáme úctu jeden ke druhému. Nedivme se, že jsme pak snadno přehlíženi a neprosadíme své zájmy.

Rozhovory s našimi představiteli farmacie v předešlých číslech by měly napomoci pochopit a zanalyzovat naši situaci.